Dnešní doba sice odnesla mnohá kouzla starých časů, ale přinesla mnoho nového, například možnost sehnat v podstatě cokoliv, co kdy bylo vyrobeno. Alespoň pro fotografickou techniku to při troše trpělivosti platí určitě. A tak jsem strávil spoustu času jednak studováním toho, jaké jiné objektivy by s mým fotoaparátem fungovaly lépe než ten starý a které z nich, a případně které další doplňky by byly využitelné pro můj styl práce. Nakonec jsem si vybral objektiv s kratším ohniskem a k němu mezikroužek a dvojici telekonvertorů. Tato sestava má sice určitá omezení, ale naopak přinesla trochu jiné možnosti a odlišný „úhel pohledu“ na makrosvět, než jaký nabízelo předchozí řešení. V tomto článku si můžete prohlédnout fotografie z roku 2016, pořízené s technikou, která neobtěžuje občasnou nefunkčností a navzdory tomu, že se pořád jedná do jisté míry o náhražku, nabízí i špičkovou technickou kvalitu snímků.
Martináč bukový si po vylíhnutí z kukly suší křídla a ještě chvíli potrvá, než poprvé vzlétne. Snímek pochází z okolí hory Čerchov:

Ve stejné lokalitě jsem o několik týdnů později zastihl jednoho z našich nejkrásnějších motýlů - batolce duhového, patřícího do čeledi babočkovitých:

Bělásek se krmí na květu chrastavce na okraji kukuřičného pole:

Párek bělásků při kopulaci:

Drobný modrásek posedává na vlhké polní cestě:

Drobounký, sotva pět milimetrů dlouhý brouček z čeledi nosatcovitých se usadil v listu kopřivy:

Většina našich kovaříků jsou drobní broučci, jejichž nenápadnou krásu odhalí až detailní snímky:

Chrobák obecný je hojný v lesích, kde vyhledává výkaly zvířat, jimiž se pak živí jeho larvy:

Úhledný, asi centimetr dlouhý brouk vrbař patří do čeledi mandelinkovitých:

Další skupinu našich mandelinek tvoří kovově lesklí broučci se zelenými či duhově zbarvenými krovkami:

Do čeledi mandelinkovitých patří také podivný plochý brouček štítonoš zelený:

S jedním z našich nejkrásnějších a zároveň nejvzácnějších brouků tesaříkem alpským jsem se setkal v severních Čechách:

Broučí námluvy na tři způsoby. Vlevo malinkatí nosatci, žijící na listech divizen, uprostřed párek páteříčků, kteří se vyznačují velmi měkkými krovkami, vpravo dvojice slunéček:

Párek pavouků běžníků kopretinových. Vlevo je ještě nedospělá samička, vpravo odlišně zbarvený sameček, který je už připraven ke kopulaci:

I v obyčejném zahradním pavoukovi slíďákovi lze nalézt specifický půvab:

Dvojice pavouků, žijících na březích našich vod. Vlevo čelistnatka rákosní, která si staví podobné sítě jako známí křižáci, vpravo se za listem rákosu skrývá listovník štíhlý:

Přibližně centimetr dlouhá ploštice z čeledi kněžicovitých:

Nymfa další naší ploštice, jejíž totožnost se mi blíže určit nepodařilo:

Ruměnice pospolná je jednou z našich nejhojnějších ploštic:

Drobouncí křísi jsou v přírodě velmi nenápadní tvorečci, jejichž podobu dokáže zachytit jen objektiv poskytující dostatečně velké zvětšení:

Jedna z našich menších hojných sarančí žije v trávě na lukách:

Vosíci se na pohled podobají vosám, ale na rozdíl od nich staví jen malá otevřená hnízda s jednou pláství:

Žahavý blanokřídlý hmyz napodobuje mnoho druhů neškodných much pestřenek:

Detailní pohled na čerstvě vylíhnutou samičku vážky černořitné:

Drobná šidélka působí roztomilým dojmem, ale jsou to obratní a nelítostní dravci. Šidélko na snímku právě požírá ještě žijící vosičku, která se zmítá v jeho ústním ústrojí:

Naprosto unikátní snímek, jaký se povede jednou za život, zachycuje nesmírně prchavý okamžik startu vážky, která se vrhá do útoku na kořist, přelétávající těsně před její hlavou:

Jeden z našich menších roupců s uloveným křísem:

Moucha, jejíž totožnost se mi zatím nepodařilo určit, se krmí organickými zbytky, které ulpěly na drobných kamíncích lesní cesty. Po jídle je pak třeba si dobře vyčistit sosák:

I obyčejná housenka na listech trávy může být námětem pro estetický makrosnímek:

A na závěr detailní pohled na jedno z našich šidélek:

